Gangloff�v k���, odlit� v b�val�ch arcibiskupsk�ch �elez�rn�ch. Dal ho pod vrchem T�em��n r. 1870 postavit na pam�tku sv�ho p�soben� kn��ec� arcibiskupsk� lesmistr Karel Gangloff (1809 - 1879). Jako v�znamn� lesnick� odborn�k se zaslou�il o hospod��skou �pravu les� a pln� se v�noval p��i o n�. Vynalezl tak� �adu p��stroj� k m��en� d�evn� hmoty a proslavil se zejm�na vyn�lezem stroje na v�robu �indele. Pro sv� matematick� nad�n� b�val naz�v�n "�esk� Archim�des". K��� byl vysv�cen r. 1895.N�zev vrchu Třem��na poch�z� �dajně od tř� zlat�ch prutů neboli "��nů", potopen�ch v hradn� studni. Vrch naz�v�n Jaroslavem Vrchlick�m "kr�l brdsk�ch lesů".Původn� hrad, kter� zde st�val, byl zpusto�en za husitsk�ch v�lek kolem r. 1420. �vahy o předslovansk�m os�dlen� se zat�m nepotvrdily. Tak�e se m� za to, �e hrad zalo�il a� patrně jeden z př�slu�n�ků rodu Buziců, snad na rozhran� 12. a 13. stol. Na hradě vl�dli p�ni z Třem��na, jejich� znak byl původně stejn� jako znak p�nů z Ro�mit�la. Listinami dolo�en jako prvn� Bene� z Třem��na z r. 1349. V 16. stol. se hrad ji� naz�v� "opu�těn�". Arcibiskup kn��e Salm ( 1810) si Třem��n zamiloval a dal jej upravit tak, aby byl zpř�stupněn. Od těch dob se sem kon�valy poutě a to neděli po Proměněn� P�ně. Od 60-t�ch let 19. stol. zde b�valy n�rodn� slavnosti za �časti lidu z okol�. R. 1869 byl zde chystan� t�bor lidu zak�z�n. R. 1888 zde dal arcibiskup hrabě Sch�nborn vystavět dřevěnou rozhlednu asi 18 m vysokou a z n� b�val kr�sn� v�hled do �irok�ho okol�. V�lety na Třem��n byly kon�ny při sjezdech ro�mit�lsk�ch rod�ků v l. 1905 a 1922. Za 2. svět. v�lky bylo mnohokr�t bezv�sledně jedn�no o v�stavbě nov� rozhledny. N�rodn� pouť na Třem��n byla tak� kon�na v r. 1946. V současn� době je rozhledna na Třem��ně upravena z trigonometrick� vě�e. O zř�zen� nov� rozhledny se jedn�.Nedaleko Třem��na na severn�m hřebenu jsou tak� pozůstatky tvrzi�tě - Hengst (757 m), kter� mělo za �kol zřejmě stře�it hrad Třem��n na straně z hradu neviditeln�.Kaple na T�em��n�vystav�na p��� ro�mit�lsk�ho lesmistra Josefa Eustacha Kra�mera r. 1771 �dajn� nad zasypanou studnou, zasv�cen Prom�n�n� P�na Krista. I Kra�merovi n�stupci o kapli�ku pe�ovali. B�val na n� n�pis "Bohu chv�la, kr�li �cta, vlasti sl�va".
